Vzpomínám si, když mi bylo asi šestnáct let, když jsem šla poprvé do kina. Ano, slyšíte správně, nějak v šestnáct letech jsem byla poprvé v kině. A ihned vám řeknu proč. Protože na základní škole jsem byla velice často nemocná. Měla jsem nemocné kyčle, takže několik měsíců za celou školní docházku jsem byla v nemocnici. Myslím, že jsme ročně zanedbala asi tři měsíce školy. To je opravdu hodně! A bohužel se mi vždycky vyhnulo to, když jsme šli s základní školu do kina a nebo do divadla. Jenomže když jsem tam opravdu nikdy nebyla, tak mi to ani nepřišlo, že kultura, a hlavně kino je tak skvělé, že bych se tam vždycky těšila.
A proto, když jsem si našla přítele, tak mě vzal do kina. A ze začátku jsem ani nechtěla a řekla jsem mu, že je to zbytečné, že mě to asi nebude bavit. A kdyby takový přítel věděl, že jsem tehdy byla s ním v kině poprvé! Co by asi řekl? Že jsem negramot? Já jsem mu to neřekla, než jsme šli do kina. Bylo to docela zábavné. Ale řekla jsem mu to, asi týden po tom, co jsme spolu byli v kině.
A byla to krásná zamilovaná komedie. Navíc filmy mám ráda, ale absolutně jsem netušila, že v kině to bude tak desetkrát lepší, než kdybychom seděli doma. Sama jsem zjistila, že některé věci, které jdu dělat doma, tak také jinde, tak je to vždycky lepší, když je to na neutrální půdě. Proto je opravdu lepší, když se kouknete nějaký skvělý film v kině, než když sedíte doma. Někdy i změna prostředí, když jdete třeba například za kulturou, tak vás zklidní a pomůže vám navnadit také lepší atmosféru. Pokud i vy toužíte po lepší kultuře, tak opravdu není nic složitého než si zajít do kina anebo do divadla, kde se opravdu budete cítit jako jiný člověk. A když člověk také s oblibou sleduje kulturu a tomu věci podobné, tak má také jistě větší přehled, co se děje ve světě.